Leden 2009

Snowboard, termoska a čokoláda...

23. ledna 2009 v 22:43 | Veronika Pitrová |  La vie en rose à Paris
...už jsou ready! Zítra ráno odjíždím na víkend na hory, spolu s partou dalších mezinárodních studentů. Většinu bandy tvoří Australanky resp. Američanka z L.A., které na lyžích ani na snowboardu nikdy nestály...což se dá brát jako záruka, že to nebude nuda:-)
Ohledně organizace toho moc nevím, protožě to šlo všechno mimo mě, ale vím, v kolik mám být na nádraží a to pro začátek stačí. Taky vím, že to nejsou Alpy, ale nějaké jiné poroří jižně od Štrasburku. Zbytek bude jedno překvapení za druhým. Každopádně se už moc těším!
Pěkný víkend všem! :-)

Homofobní francouzi? Většinou mladí a jen někteří

23. ledna 2009 v 2:09 | Veronika Pitrová |  La vie en rose à Paris
Nedávno jsem v novinách objevila článek o tom, jak asociace SOS homophobie dělá ve francouzských školách interaktivní programy, které mají pomoci zmírnit homofobní názory mezi mládeží. V novinách se psalo o tom, že diskuze se studenty bývají hodně bouřlivé, tak jsem neváhala a jednoho takového setkání jsem se zúčastnila. Z důvodů novinářských i čistě osobních.

Dva členové asociace Michel a Karim stůdentům představili nejdřív sebe a pak i mě. Když řekli, že jsem z Prahy a hned poté se zeptali, jakého státu to je hlavní město, dobrá polovina třídy zakřičela "République tcheque". Pak už se setkání odvíjelo podle připraveného plánu.

"Z čeho pochází slovo dikriminace?" ptá se Michel
"Já v tom vidím slovo 'krime' - zločin" odpovídá student afrického původu.

Třída je hodně klučičí, holky moc prostoru k diskuzi nedostávají. Celkově jde o velmi národnostně smíšenou třídu - černoši, běloši, "beure" - muslimského původu.

Najednou se debata o diskriminaci přetočí na aktuální konflikt v Gaze. Pro Francouze, všeho věku, muslimského původu, citlivá otázka. Zpět ale k homofobii.

"Proč jsou někteří lidé homofobní?" je Michelova další otázka.
"Mají strach z toho co neznají" odpovídá jeden student a jeho reakce se setká s uznanými pohledy obou z přednášejících.

Přichází čas na konkrétní problémy, zjistit, co opravdu si studenti o gayích myslí. "Proč je někdo na holky a někdo na kluky?"ptají se hosté svého pubertálního publika.
"Je to jeho volba, prostě se tak rozhodl," zní jedna odpověď. "Je to určitá forma provokace, dělají to záměrně," následuje druhé vysvětlení. Michel s Karimem se od těchto názorů odrazí a začnou studentům vysvětlovat rozdíl mezi erotikou a reprodukcí a že homosexualita nemůže být zavrhovaná proto, že neexistuje v přírodě proto, že v přírodě neexistuje ani erotika, ale pouze akt reprodukce.

A proč jsou dvě holky společností tolerovanější než dva kluci? Protože holkám je to víceméně jedno, ale podle Michelova vysvětlení chlapovi dvě líbající se holky nevadí proto, že je přesvědčený, že kdyby znaly jeho, teprve by poznaly pravou rozkoš.

Potom, co studenti na rozdané papírky napíšou svoje anonymní otázky, postřehy, náměty, Michel s Karimem se dají do jejich odpovídání. Většina se jich týká sexuální orientace obou hostů. Karim i Michel tedy studentům prozradí, jaké to bylo, když se se svým tajemstvím svěřili rodičům...V tu chvíli třída snad poprvé úplně ztichne a ozývají se jen překvapením se tající dechy. Karim se ještě vrátí k otázce náboženství tím, že jeho rodiče i on sám jsou muslimové a že nezáleží na víře, ale na tom, jestli mají rodiče své dítě rádi takové, jaké je.

Zajímavá zkušenost a francouzský temperament a touha se ke všemu vyjádřit a být slyšen, dala celým dvěma hodinám opravdu náboj. Nebylo jediné mrtvé místo, naopak často museli hosté studenty krotit. Téma budilo evidentně hodně reakcí a to hlavně mezi klukama. Někteří si stáli za tím, že to prostě "není normální", ale jiní měli dost věcné poznámky.

Jaké to je být Konstanc...

22. ledna 2009 v 0:21 | Veronika Pitrová |  La vie en rose à Paris
Jednou z mnoha disciplín na Sciences Po, je kromě exposé, fiche téchnique, fiche de lecture, revue de presse také débat, tedy česky debata. Jde o to, že máte téma a musíte si vybrat nějakou osobu, jejíž stanoviska budete v debatě hájit. Je to debata 1:1, takže se s protistranou můžete dopředu dohodnout na tématech, která budou diskutovaná a jde o to, vžít se do role toho, koho představujete, vzít si jeho stanoviska, která hájí a obhájit je vůči vašemu spoludebatujícímu.

Téma naší debaty bylo: Spojené Státy a Evropská Unie - spojenci nebo rivalové?

Já zastupovala názor rivalů a musím říct, že bylo dost složité najít mezi politickými představiteli někoho, kdo by nechtěl spolupráci s USA. Nakonec jsem ale našla - Constanze Stelzenmüller, ředitelka berlínské pobočky Německého Marshallova fondu, který má paradoxně za úkol propagovat dobré vztahy EU vs. USA. Já se ale v pondělí na 15 minut proměnila v paní Constanze a tak jako ona, i já jsem bojovala za to, že "Evropa musí jednat a ne čekat, až to za ní USA vyřeší...My jsme vyřešili krizi v Gruzii, my jednáme s Ruskem o plynu, my se angažujeme v konfliktu na Blízkém Východě? A kde je Amerika? Jak jedná? Nijak, protože má spoustu svých problémů...Evropa je dost vyvinutá na to, aby se stala významným hráčem na mezinárodní scéně bez pomoci Spojených Států. Prosazovala jsem také vytvoření stálého místapro EU v Radě bezpečnosti OSN, stejně jako pragmatickou spolupráci evropských armád a nezávislost na NATO. Evropská unie musí reagovat a ne velké monstrum jménem USA."

Byla to legrace:-) Zavedla bych něco podobného u nás...má to spoustu pozitivních aspektů, jednak se spoustu věcí dozvíte, protože musíte hledat argumenty a za druhé je to takové divadélko před třídou...

Elektrikářem ve Francii, to je pane džob!

21. ledna 2009 v 23:55 | Veronika Pitrová |  La vie en rose à Paris
Nevím, za jak dlouho bych se naučila rejpat v elektrice, ale až mě přestane bavit to, co dělám, asi to zkusím a pak odjedu do Francie vydělávat těžké prachy...

Ale k věci. Rozbil se nám vypínač. Teda rozbil, začal najednou svítit zevnitř, odletovaly z něho jiskry a pěkně smrděl. A i když jsem blonďatá, nemohlo mi uniknout, že je to nějaký rozbitý!:-) Pan pronajímatel mi řekl, že bychom to v případě problému musely řešit samy. Takže jsme to raději vyřešily. Zavolala jsem nejbližší elektrikáře s tím, že potřebuji vyměnit vypínač. Přijel mladík s kufříkem a začal nám to tady měřit. Po půl hodině jsem se dozvěděla, že jsou tu staré rozvody a že je potřeba to předělat, že máme poškozenou pojistku a je potřeba vyměnit kromě vypínače i ji.

Pak začal vypisovat fakturu, na které byla čísla jako 85, 130, 65, 90 atd. V duchu jsem si říkala, že to asi budou nějaké kódy, že to přeci nemůžou být ceny v eurech!!! Byly! Celkově by nás výměna pojistky a vypínače přišla na 475 euro (cca 12 825Kč). Což je můj rozpočet tak na 5 týdnů...Odmítla jsem to pánovi zaplatit s tím, že to proberu s majitelem. V tom případě mi naúčtoval JEN dopravu a zjištění poruchy - dohromady krásných 150 euro (4000Kč)!

Nakonec jsme to vyřešily díky naší návštěvě, která shodou okolností měla elektrotechnické vzdělání! Za 5 euro jsme koupili vypínač, za 4 eura šroubovák a bylo. Michale, ještě jednou moc děkujeme!!! Všechno zatím funguje! :-)

Já jen doufám, že už se nám do září nic nerozbije...a nedovedu si představit, kolik tady musí stát třeba rozvod elektřiny v rodinném domku.

Do muzea? Klidně, ale ne v úterý!

21. ledna 2009 v 23:28 | Veronika Pitrová |  La vie en rose à Paris
Napadlo mě, že by se mezi ty moje zážitkové články mohl občas zařadit i jeden tzv. "servisní". Co se týká muzeí v Paříži, většina jich má zlevněné ceny pro mladší 25 let, bez ohledu na to, jestli studujete, pracujete nebo jste nezaměstnaní. Na druhou stranu studenti starší 25 let, žádné výhody nemají!

Louvre, Musée d'Orsay a ještě další státní instituce mají jednou týdně i takzvané noční prohlídky, kdy mají otevřeno třeba až do 22 hodin. Louvre je v pátek večer pro studenty zadarmo od 18 hod. Oproti tomu Musée d'Orsay pořádá dvakrát do měsíce, večery pro studenty, kdy kromě vstupu zadarmo máte možnost využít i průvodců, studentů dějin umění, kteří vám k obrazům podají velmi zajímavé komentáře.

A abych vám ušetřila spoustu kroků, lístků do metra a určitě i času, pamatujte, že v ÚTERÝ mají muzea zavřeno!!! Nevím, jestli to platí i pro soukromé sbírky, typuji, že ne, ale velké objekty typu Centre Pompidou, Louvre, Orsay atd. mají opravdu zavřeno! Týká se i "nemuzejních" objektů typu Vítězný oblouk...

A ještě jedna technická na závěr: každou první neděli v měsíci mají všechna muzea (státní) vstup zdarma PRO VŠECHNY!!!!

Entropa - ostuda nebo dobrý tah?

19. ledna 2009 v 0:40 | Veronika Pitrová |  La vie en rose à Paris
Plastika, která byla minulý týden odhalena v Bruselu, se dočkala takové pozornosti, že některé reklamní agentury mohou blednout závistí. Píší o tom všechna světová média, pod plastikou je prý stále plno lidí a mě to přijde vskutku originální a vtipné. Ale k věci.

Utrhlo si tím Česko ostudu nebo je to výborný marketingový tah?
Je to opravdu urážející, nebo jen někteří nemají smysl pro humor?
Je to podvod nebo jen neskutečná troufalost umělcova?

Ve všech případech jsem zastáncem druhých variant. David Černý má můj obdiv za to, že si troufnul to prostě vymyslet a udělat sám se svými kamarády.:-) A jestli se teď česká vláda vzteká, že to je nevkusné a nevím co, tak pardon, ale co od takového umělce můžete čekat? Mě se to prostě líbí a těší mě, že spousta médíí (168 hodin, Spiegel...) to vidí stejně jako já.

A turecké záchody místo Bulharska?
Včera jsem tu poznala jednu slečnu z Bulharska a jen co jsme byly představeny, říká mi: "Veroniko, Ty jsi Češka, že ano? Prosím Tě co si myslíš o té Entropě? Mě se to opravdu líbí, přijde mi to originální, vtipné a jsem naštvaná na moji vládu, že se chová tak, jak se chová. To budem teď v Evropě za suchary, co nechápou srandu...No super." :-)

Krom toho, vždy je úspěch, když dílo vzbuzuje emoce - a to se Černému bezesporu povedlo. Já teď jen přemýšlím, kdy si udělám výlet do Bruselu, omrknout to na vlastní oči...

Nemocný týden

16. ledna 2009 v 19:26 | Veronika Pitrová |  La vie en rose à Paris
Jinak se snad ani tento týden nazvat nedá. Začalo to v neděli podrážněným okem, které pravděporobně způsobila kombinace kontaktní čočky + slzný plyn, v pondělí to pokračovalo tzv. "vlkodlačím" okem, které se díky zázračným kapičkám a nějaké mimozemské síle naštěstí za dva dny vzpamatovalo.
Jen co ale zbledlo oko do normálního stavu, začalo mě škrábat v krku. A do třetice, bolení v krku vystřídala rýma. Takže teď smrkám rychlostí jedno balení kapesníků/ hodinu. Doufám, že to už je konečná. :-)

Tak hodně vitamínů a ahoj!

Když v Paříži prší...

14. ledna 2009 v 23:09 | Veronika Pitrová |  La vie en rose à Paris
Poslední dny tedy spíš pořádně mrzlo, ale titulek až tak nesouvisí s aktuálním počasím jako s výstavou fotografií Christopha Jacrota. Narazila jsem na ní úplně náhodou, když jsme zrovna s kamarády spěchali za deště někam do tepla na kafe. Tehdy zrovna pršelo a galerie byla zavřená, tak jsem se tam vrátila o pár dní později a musím říct, že jsem dlouho neviděla tak nápadité fotky...

Christophe Jacrot jednoduše rezignoval na azurové nebe bez mráčků a romantický západ slunce a ve své sérii fotek "Paris sous la pluie" ukázal, že i déšť má svoje kouzlo. A já myslím, že se mu to povedlo. (I když já byla v těch dnech raději zalezlá doma s hrnkem čaje:-)

Tady malá ukázka. Já byla opravdu nadšená! Co vy? Líbí? Dají se koupit...jeden za 600 euro.:-)





Hrozně to letí...

14. ledna 2009 v 22:19 | Veronika Pitrová |  La vie en rose à Paris
Je to vůbec možné, že ten čas tak neuvěřitelně utíká? Vždyť už je zase půlka ledna a to jsme nedávno s Anketkou a Michalem slavili nový rok...Za měsíc přijede první "jarní" návštěva a pak až do srpna nebudem stíhat převlékat postele.:-)

Na Sciences Po finišuje podzimní semestr a jelikož jsem si to docela šikovně zorganizovala, nemám takový fofr jako někteří jiní. V pondělí jsme psali druhý průběžný test z EU, tentokrát se týkal fungování evropských institucí a dnes večer mě čekala dvouhodinová esej na téma "Jak internet škodí naší kultuře."

Příští týden odevzdáme náš projekt týkající se "morálních hodnot bulvárních novinářů" a pak jen ústní zkouška z EU před komisí a zimní semestr je u konce. Uf. :-)

Vám všem, kteří taky makáte na zkoušky nebo třeba jen na dobré vysvědčení kvůli jiným zkouškám přeju "bon courage"!

Držte se!

"Všichni jsme Palestinci" a "Izrael = vrah" aneb další mega demonstrace

10. ledna 2009 v 22:35 | Veronika Pitrová |  La vie en rose à Paris
Týden se s týdnem sešel a dnes ve tři hodiny byl opět oznámený sraz všech zastánců na podporu Palestiny. Už když jsem tam šla mi bylo jasné, že to není otázka půl hodiny a že to, tak jako před týdnem, bude opět velké. A bylo. Vybavená několika vrstvami oblečení, termoskou s čajem, tužkou, papírem a taky press kartou, dorazila jsem na Place de la République, kde demonstrace začínala.

Neuvěřitelné množství lidí! Muslimské ženy zahalené šátky i bůrkami, všude palestinské vlajky a taky šátky, kterými si hlavně mladí Francouzi zakrývali obličej. Součástí průvodu, který se vydal směrem k Place de la Bastille bylo i několik vozů, ze kterých zástupci muslimských organizací hecovali dav k provolávání hesel jako "Izrael je vrah", "Všichni jsme děti Palestiny", "Židé jsou nacisti 21. století", "Židé nejsou lidé" nebo "Zastavte bombardování v Gaze".

Oproti minulému týdnu, kdy jsem tedy neviděla celý průběh demonstrace mě zarazilo několik věcí. Předně to množství lidí!!! Hlava na hlavě podél celé délky nekonečně dlouhého bulváru, nevidíte ani začátek ani konec. Spousta rodičů i s dětmi, kteří protestovali hlavně proti zabíjení dětí v Gaze. Ale hlavně - otevřená podpora Hamásu! A to přiznávám, že mě opravdu mrazilo, když tisíce lidí kolem vás provolávají slávu organizaci, která je Evropskou Unii a dalšími státy považovaná za teroristickou!

Oproti minulému týdnu týdnu byla rétorika dosta agresivnější..."Izrael to má spočítané a až zlost nás Arabů dosáhne svého vrcholu, Izrael to tvrdě pocítí," znělo z megafonů.

Nakonec došel dav až na náměstí Place de la Nation, kde se většina lidí v klidu rozešla. Tak jako minulý týden ale zůstalo mladé agresivní jádro, které si ze zmíněného náměstí udělalo bitevní pole. Vzduchem létaly zapálené lahve a petardy a mladí muslimové se vyžívali v provokování policie. Ta celé náměstí obklíčila, přilehlé ulice uravřela a ani já, která jsem byla v dostatečné vzdálenosti, jsem neunikla slznému plynu. V momentě, kdy nám policisté začali hrozit zásahem, pokud okamžitě neopustíme místo, kde jsme stáli, jsem se po několika hodinách sbalila a utekla na metro. Cestou jsem ještě zdokumentovala výsledky demonstrace, na které šlo - slovy několika přítomných - o vyjádření nesouhlasu s bombardováním.

Nedá mi to nepřidat pár osobních názorů. Všichni Francouzi muslimského původu se svým lidem v Palestině neuvěřitelně pevně soucítí. Vezmeme-li v potaz, že ve Francii žije kolem 6 milionů muslimů, je to opravdu silná podpora. Kromě toho je tu druhá stránka věci - lidství jako takové, které bombardováním trpí a na to slyší i Francouzi, kteří nemají muslimské kořeny.

Co se týká mladých agresivních demonstantů, kteří mě dnes nejednou nazvali "policajtkou" nebo "židovkou", nemůžu si pomoct, ale dnes jsem měla pocit, že se prostě přišli ukázat a zničit, co se dá. Proč ne, taky program na sobotní večer, ne? Pravda je, že jejich chování na konci většina účastníků demonstrace odsuzovala. Ale těžko s tím něco udělají. Řádění demonstrantů neunikla ani prodejna ŠKODA AUTO.

Dnes to tedy skončilo opět několika zničenými výlohami, spálenými motorkami a vysklenými zastávkami. Zůstávám v pohotovosti, uvidíme, co se bude dít...

Piruetka sem a piruetka tam...

10. ledna 2009 v 21:36 | Veronika Pitrová |  La vie en rose à Paris
Dnešní krásné počasí nás vylákalo na dlouho odkládané bruslení. Na náměstí před pařížskou radnicí je instalované kluziště a za 5 euro vám půjčí brusle a můžete si dělat piruetky jak dlouho chcete.:-) Vydržely jsme tam blbnout hodinu a půl, a skutečně po prvních rozpačitých krůčcích došlo i na nějaké krasobruslařské kousky. Obdiv patří hlavně Australankám, které prý doma bruslí jen létě v uzavřených halách, kam se chodí chladit, když je vedro, a taky Lisa z Los Angels, která stála na bruslích vůbec poprvé. Nejvíc ale zářila Sara, to se ale nemůže nepočítat, protože jako malá chodila na krasobruslení.:-) Každopádně to bylo moc fajn a náš sportovní výkon jsme zakončily na výborné horké čokoládě!

Výzva pro návštěvy!

9. ledna 2009 v 10:27 | Veronika Pitrová |  La vie en rose à Paris
Dalo se to čekat. Na podzim všichni říkali, že přijedou až bude hezky, tedy na jaře. :-) Náš návštěvní kalendář na jaro a léto se každým dnem plní, takže výzva pro všechny, kteří ještě neoznámili datum svého příjezdu, aby tak učinili, co nejdříve. Naše ubytovací kapacity jsou totiž omezené. Díky moc a těším se na vás!:-)
PS: Já zůstávám až do konce srpna, takže ve hře jsou i letní prázdniny!

Pozvánka do vysílání RSP - Radio Sciences Po

8. ledna 2009 v 11:10 | Veronika Pitrová |  La vie en rose à Paris
Tak už nejen česká mediální scéna, už i ta francouzská je poznamenaná mým působením. Tentokrát ale ve funkci hosta. :-) Jeden spolužák mě během prázdnin požádal, jestli bych nepřišla do jednoho jejich pořadu představit česká média + krátký rozhovor.

To jsem samozřejmě nemohla odmítnout, protože, kdo zažil rádio, ví, co je to láska k mikrofonu:-), navíc, proč nepřiložit ruku k dílu.

Pro francouzsky rozumějící přikládám odkaz na stránky radia Sciences Po, kde si stačí najít InMedia: épisode 4. Moje část je "rubrique internationale".

Příjemný poslech.:-)

---------------------------------------------------------------------------------------------------

Suite à la demande de certaines parmi vous, j'ai decidé de faire une traduction....mais seulement cette fois ci! :-)

Voilà, pas seulement la scène médiatique tchèque mais aussi celle de la France est marquée par mon activité. Mais cette fois ci pas comme animatrice ni rédactrice, mais dans la peau d'invité. Pendant les vacances de Noël un ami m'a demandé de venir presenter les médias tchèque + un interview dans une émission pour la radio SciPo.

Biensûr, que je ne pouvais pas le refuser, parce que ceux qui ont vécu un radio, ils savent bien que veux dire "l'amour pour le micro". En plus, pour quoi pas participer au bon projet? :-)

Pour ceux qui comprennent français, voilà un lien où il faut trouver l'émission InMedia: épisode 4. Ma partie s'appelle "rubrique internationale".

Ecoutez bien! :-)

Kdepak "bude zima, bude mráz" - spíš "je pořádná zima a mrzne":-)

6. ledna 2009 v 23:38 | Veronika Pitrová |  La vie en rose à Paris
Bude zima, bude mráz zpívá se v jedné písničce, ovšem kam se na to hrabe tento týden ve Fracii. Vím, že v Čechách máte až -25, což je mimochodem šílené, ale i my tady v Paříži si to užíváme. Takovou zimu, jako přišla tento týden, tady hodně dlouho nezažili! Dnes v noci mají teploty v Paříži klesnout až na -10°C, v některých krajích až k -20°C. A to se všichni Francouzi před zimou dušovali, jak tu není sníh a teploty klesaj k nule jen velmi zřídka. Kdepak, vedle, jak ta jedle. Ve Finsku sníh není a tady, kde být nemá, pro změnu je.

Francouzská média informují o tom, jak se bránit proti zimě, jak se chránit před omrzlinami a v televizi jsem viděla i krátké spoty o tom, jak brzdit na ledu a sněhu. Spotřeba elektřiny trhá rekordy a energetické společnosti vyzývají všechny k "rozumné spotřebě a šetření", několik krajů mělo dnes prázdniny, protože se děti jednoduše nedostaly do školy.

Včera kolabovala i letecká doprava. Air France zrušilo třetinu letů a více než tři tisíce zákazníků muselo přenocovat v hotelech nebo přímo na letišti v Paříži. A ve zmrzlém úžasu zůstali i všichni, kdo přišli v posledních dnech vystoupat na Eiffelovku. "Fermé" psalo se za přepážkami. Symbol Paříže kvůli sněhu a mrazu na dva dny zavřel. Dnes prý schody už rozmrazili, takže chystáte-li se na víkend k nám, Eiffelovka by měla fungovat.:-)

Tak zimě zdar a brrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrr.

Izraelská odpověď v klidu a míru

4. ledna 2009 v 21:11 | Veronika Pitrová |  La vie en rose à Paris
Přesně 24 hodin poté, kdy v Paříži začala demonstrace za podporu Palestiny která skončila několika zraněnými a asi dvaceti zničenými auty, se dnes kousek od Champs Elysée sešli příznivci Izraele. Původně to mělo být přímo před izraelskou ambasádou, tam ale policie zahradila cestu, takže se dnes manifestovalo přímo v srdci Paříže kousek od sídla prezidenta.

Oproti včerejší demonstraci, která se neobešla bez slzného plynu a obušků, se dnešní setkání neslo ve velmi klidném duchu. Vyjádřit podporu Izraeli přišly asi čtyři tisícovky Francouzů a na rozdíl od včerejší akce, které se účastnili hlavně mladí Francouzi muslimského původu, se dnes sešla především střední a starší generace.

Vzduchem vlály izraelské vlajky, zpívaly se hebrejské písně za doprovodu kytary a zazněla i francouzská hymna. Součástí dnešního setkání byly taky projevy zástupců židovských organizací. Ti ve svých projevech ocenili kromě jiného i postoj EU, tedy aktuálně českého předsednictví, a názor, že Izrael má právo se bránit.

Celé centrum hlídalo několik stovek policistů, to pro případ, že by poklidné setkání narušili právě výtržníci z předchozího dne. K žádnému incidentu ale nedošlo a setkání za uctění izraelských obětí se po hodině v klidu rozešlo.

Prozatím je tedy v Paříži klid. Ale na jak dlouho?

Demonstrace na podporu Palestinců

3. ledna 2009 v 21:20 | Veronika Pitrová |  La vie en rose à Paris
Dnes ve tři odpoledne začala v centru Paříže demonstrace za okamžité ukončení izraelských vojenských operací v pásmu Gazy. Původně to měly být jen stovky lidí. Nakonec se z poklidného průvodu stal dav asi 25 000 Francouzů. Spousta z nich měla na sobě palestinské šátky, vzduchem vlály palestinské vlajky stejně jako vlajky Alžíru, Tuniska nebo Francie. Demonstranti křičeli hesla jako "Izrael je vrah" "Palestino, jsme se Tebou!" "Kolik ještě mrtvých?" nebo "Sarkozy je vrah!".

Já na místo dorazila až ke konci přímo k izraelské ambasádě, kde se poklidný pochod městem změnil v ničení všeho co bylo po ruce! Už když jsem vylézala z metra, cítila jsem kouř. Na místě jsem pak viděla kordon po zuby ozbrojených policistů. Ti zatarasili cestu směrem k izraelské ambasádě a to demonstranty vyprovokovalo! Začali ničit, co jim přišlo pod ruku - asi 30 aut otočili a zničili, tři auta shořela úplně. Vzduchem létaly odpadkové koše, vytlučeno bylo několik výloh a zastávek. Pálily se izraelské vlajky a policie používala slzný plyn! Po asi dvou hodinách se policii podařilo demonstranty rozehnat a dostat z centra města.

Když jsem dorazila na místo, mluvila jsem s několika lidmi, kteří se demonstrace účastnili od začátku a ti s tak agresivním jednáním svých spoluprotestujících nesouhlasili! Já se ale docela bála! Jako blondýna evropského původu jsem tam svítila jak kdybych na sobě měla reflexní vestu. Ale jsem v pořádku. Co se bude dít ve Francii dál, těžko odhadovat. Každopádně po dnešní akci je jasné, že Palestinci mají mezi Francouzi muslimského původu silnou podporu!

Ohňostroj nebyl a já měla pravdu!

3. ledna 2009 v 20:56 | Veronika Pitrová |  La vie en rose à Paris
Trochu se zpožděním musím ještě poreferovat o dlouho očekávané silvestrovské noci v Paříži. Ještě během dne vyšla zpráva, že podle policejních informací ohňostroj nebude a že odpalování vlastních rachejtlí je zakázané!

Po jedenácté jsem spolu s kamarádem, který přijel na návštěvu vyrazila do centra na strategické místo - place de la Concorde odkud je vidět k Louvru, Vítěznému oblouku i k Eiffelovce, to aby nám případný ohňostroj neutekl. Všude bylo hrozně moc lidí, na ulici se dala koupit klobása i šampus a skleničky. Spousta cizinců s napětím očekávala oslňující oslavy, jenže...NIC!

Přesně o půlnoci se tak jako každou hodinu rozblikala Eiffelovka, což bylo znamení půlnoci a jediné co vybuchovalo byly lahve se šampaňským. Několik rachejtlí tedy do vzduchu vylétlo, ale několik jich taky letělo přímo mezi lidi a vybuchlo až tam! Takže jsem se okamžitě běžěla zeptat strážníků proč ty lidi nezatknou a ústy strážce pořádku mi bylo řečeno, že teď je zatýkat nebudou, že až potom. Když jsem se ptala, jestli je to dovolené odpalovat vlastní petardy, tak prý ne. A na otázku, jak ty lidi poznají, když jen na Champs Elysée bylo půl milionu lidí, tak jsem se dozvěděla, že prý mají v davu nasazené vlastní lidi v civilu! Bordel fakt!

Několik rachejtlí jsem viděla i na Champs Elysée a u Eiffelovky, ale to byly jen výkřiky do tmy. Žádný okouzlující a ohromující ohňostroj se podle očekávání v Paříži nekonal! Zlatý Václavák...

Ještě dodám, že během silvestrovské noci shořelo v celé Francii 1147 aut a 288 lidí skončilo na policejních stanicích.